Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech analytické filosofie 20. století. Obsahuje podrobný rozbor příčin vzniku analytické filosofie a vývoje názorů jejích protagonistů na lidské poznání, jazyk a svět. Soustředí se zejména na názory Frega, Russella, Carnapa, Wittgensteina, Quina a také na aktuální směry vývoje tohoto filosofického směru.

Značná část logického díla Bernarda Bolzana nebyla v jeho době přijata a byla pozapomenuta. Když se později začal zvyšoval zájem o Bolzanův logický odkaz, ukázalo se, že Bolzano často rozvíjel logická témata, která začala být aktuální až o mnoho let později. To platí zejména o tématech z oblasti logické sémantiky (problematika pojmů, logická pravdivost a logické vyplývání, analytičnost vět aj.), kterou začal důsledně rozvíjet až sto let po Bolzanovi Alfred Tarski. Bolzanovi je možné nejen přiznat geniální anticipaci řady logických témat, ale v jeho práci lze nacházet i inspiraci pro další rozvoj logiky. Proto se předložená práce snaží i o konfrontaci Bolzanova přístupu se současným pojetím, o určitou aktualizaci Bolzanova pojetí.

Svazek obsahuje kompletní soubor publikovaných článků významného českého logika a filozofa Pavla Tichého, který patří mezi nejoriginálnější a nejkontroverznější osobnosti moderní filozofické logiky. Kniha umožňuje sledovat vývoj Tichého názorů, které vyústili ve zformování systému Transparentní intenzionální logiky. Obsahuje rovněž řadu břitkých polemických článků přetištěných z prestižních mezinárodních časopisů.

Autor podává přehled formálních systémů výrokových logik, probírá jejich vlastnosti a zabývá se i otázkou jejich smyslu a jejich aplikovatelnosti. Rozebírá zejména systémy intuicionistické logiky, vícehodnotových logik, relevančních logik a modálních logik, důraz klade zejména na tzv. kripkovskou sémantiku, založenou na pojmu možného světa. Předkládá i jisté zobecnění pojmu výrokového počtu a jeho sémantiky.

Pojmy pojmu a pojmového systému jsou explikovány z hlediska transparentní intenzionální logiky. Toto hledisko je realistické, v opozici vůči antirealistickým a relativistickým tendencím v některých dílech postanalytické filozofie. Logická analýza je inspirována typovaným lambda kalkulem.

Soubor článků napsaných během předchozích zhruba deseti let a určených nejenom nejužšímu okruhu odborníků. Články se snaží filosoficky vyložit různé aspekty fenoménu jazyka a prostřednictvím toho osvětlit povahu některých tradičních filosofických problémů.

Přepracovaná, anglická verze knihy "Význam a struktura". Zabývá se nedávnou a současnou (post)analogicku filosofií jazyka, zejména v podání Quina, Davidsona, Sellarse a Brandoma; její pohled na jazyk konfrontuje se saussurovským strukturalismem.